Bufet V

A zhudebnitelná poezie

Bufet V

Příspěvekod kosmonaut » 16. 2. 2004, 23:24

Bufet V

Destrukce hlav proběhne ve tři ráno,
dlažební kostkou dokončím tvé básně.
A až koráby se vznesou nad vesmíry
ty jim budeš nesmírně chybět.

Vše zakončil skok z věže do rafičkových hodin,
uložených v mé levé kapse.
A až zase poletíš Gagarine
stav se někdy jindy a jinde.

Porcelánovým obočím prošel blesk,
vylomeného podpatku.
Vosa v kombiné vyťukává rytmus pozpátku.
V rytmu dechové, planetární, stylové kapely.

Do vesmíru dostaneš se vchodem pro služebnictvo,
stačí jenom projít kolem souhvězdí palmy s vázou.
Do vesmíru dostaneš se vchodem pro služebnictvo,
stačí jenom projít kolem souhvězdí palmy s vázou.
A až uvidíš karmínově bude s tebou vypadat to bledě.

Porcelánovým obočím prošel blesk,
rentgenového paprsku.
Vosa v kombiné zakouslá do zákusku.
Dechová, planetární, stylová…

Vznešeně tu mluvím a ty chlemtáš minerálku,
nezvyknu si, že nemám o tom a tom s tebou mluvit.
Dej si zase ten svůj rohlík k párku,
já už budu jíst jenom z tuby.

Do vesmíru vím jak a kudy, vždy jen z nudy pít. 4x
Naposledy upravil kosmonaut dne 19. 2. 2004, 11:01, celkově upraveno 2
Uživatelský avatar
kosmonaut
 
Příspěvky: 363
Registrován: 16. 2. 2004, 22:29

Pohled

Příspěvekod Kuba Horák » 17. 2. 2004, 19:29

Tohle bych si opravdu trofnul zařadit spíš mez náročnější básně, které se opírají hlavně o symboly. Nebo hudba psychadelična. Proč ne. Čert vem škatulky. K.
Kuba Horák
 
Příspěvky: 1902
Registrován: 12. 12. 2003, 21:54
Bydliště: Na výsluní 1362, Nový Bor, 473 01

odpoved odpovedi

Příspěvekod kosmonaut » 19. 2. 2004, 13:25

Dekuji za odpověď . Objevilo se ve tve zprave par nadhozenych veci. Ke kterym bych se rad vyjádřil. Nejprve k te hudbe psychadelična. Nemyslím si, že hudba k tomu textu by musela byt nutne psychadelicka, vzdyt ani ten text takovy není, Psych. mam spojenou s drogami, nesourodými predstavami, s myslenkami které nejsou nijak ukotveny(jen tak na okraj jsem docela odpůrce drog,teda vlastne jen ne cigaret:). V mem textu je príbeh, spojujíci myšlenka. Jen mam způsob psani obraceny a o jednoduchym věcech písu slozite. ma to svoje vyhody, vyhnu se tak klise, ustáleným slovnim spojenim a mam pocit, ze se nekam posouvam. Nevýhodou je, ze větsinou lide berou texty jako vycpavku muziky( to samozrejme není věc, která se tyka navstevniku těchto stranek, to by je nenavštívili:) a nejsou zvyklý nad textem tak premyslet, vykladat si jeho urcite roviny, a jak to nemá pro ne jasnou linku ztráci se to jen do pocitu, ze autor se snazi něco ze sebe vykricet. Mozna te to překvapí, ale tento text ma slozenou hudbu, která je naprosto jednoducha (5 dur akordu), energicka, svizna, hrana klasickými nastroji….je v opaku s tim, co sis představil, a to je právě ono - kontrast--- strasne dulezite slovo. V době kdy nekomu muze pripadat, ze vse uz tady bylo, kazdou melodii uz nekdy slysel a větsina slovnich spojeni jsou pro neho otrepana, je prave kontrast resenim.
Narocnejsi basen-zkusil jsem jednu věc, v době kdy jsme pisnicku zahrali na koncerte( a zacinala mit relativní úspěch), a byla tedy prijata do rodinky písnicek, odnesl jsem jeji text do brněnského kulturního casopisku Kam, kde otiskuji poezii na zadni strane, a otiskli ji. Text který jsem slozil u kytary, jako text se najednou přehoupl nekam jinam, takze hranici mezi textem a poezii bych nevidel. To, co uznali panove v redakci kult. casopisu za poezii, si zpívali lide na koncertě a dokonce ji dokazali rict po par poslesich nazpaměť . To je právě ono, nejak se vseobecně bojíme být narocnejsi na posluchace. Propracovávat stavbu, nabizet mnozstvi ruznych moznosti priběhu, prostory mezi řádky, kdy tyto volná mista zaplni fantazie poslouchajícího.
Samozrejme v jednoduchosti je síla, ale to se prece postará muzika, tato dokaze zpřístupnit. Prave proto je pisen pisni, text rozvíjí hudbu, doplnuje naladu, dává ji patřičnou hloubku výrazu, atd.....a funguje to i naopak). U většiny textu zde (zatím se jich moc necetl,jsem kratce registrovanej), kdybych k nim začal skladat muziku( ke svým textum si skladam muziku take, je to to lepší, vím, co a jak:) skrtal bych, a hodne, je tam v tom spoustu zbytečných frazi, klise, nejde to do pusy, nemá to spravny rytmus. Je asi dobře si text zpívat, aby si sedl, ale tohle je jasná věc. Taky je dobré, aby první řádky byly prubojne, okamzite zaujali. To jsou další dulezite věci, které by měli byt zazite, samozrejme a pak se soustředit na hledani novych temat danych do vyse zmineneho kontrastu, pouzivani neotřelých spojení a hlavně se nebat, ze tohle prece nikdo nepochopi, pochopi když mu dokážete, ze to stoji za to. Nemusi to prece chapat stejne jako vy, ukazte mu svou cestu, to co nani uvidí zalezi uz jen na nem.


Nechci nejak poucovat, ale tim, ze to pisu, si to taky v hlave vsechno tridim a jsem otevreny debatam. Proto taky jsem tady. Budu se snazit i konkretni komentare k ostatním textum.
Uživatelský avatar
kosmonaut
 
Příspěvky: 363
Registrován: 16. 2. 2004, 22:29

odpověď

Příspěvekod Kuba Horák » 21. 2. 2004, 17:52

Ahoj,
jsem moc rád, že dílna vede i k takovýmto debatám. Taky jsem rád, že nedošlo k monotónosti a že stylů i témat přibývá, protože by asi nebylo dobré sklouznout jen do jakéhosi přibližování se textům nejlepších písničkářů...
S otázkou text x báseň bojuje asi většina z nás. Možná je ten boj opravdu zbytečný - určitě nemusí být dramatický a lze tyto věci sloučit. Vím toho zatím málo na to, abych v sobě toto téma uzavřel - možná k tomu nikdy nedojde, ale určitý názor jsem si vybudoval. Jenže ten názor je ve mně zase opřený o styl, kterým chci psát. Považuji za opravdovou nutnost hledat nová slovní spojení a nové významy slov, nové příběhy...Tato novost mi přijde spolu se zpěvností v textu velmi důležitá. Na druhou stranu jsem za ten krátký čas, co jsem se nechal vážněji polapit tou možností napsat něco krásného a zpěvného, dostal k pocitům, že to nejlepší, co jsem kdy napsal, je vlastně velmi prosté. Proto jsem občas někde v dopisech poznamenal, že začínám cítit, jak je cesta k jednoduchosti složitá. Zase záleží na pohledu. Kdybych se měl třeba já věnovat podobnému stylu psaní textů, jako máš ty (ne že bych někdy nějak moc přemýšlel o stylu textů, který chci držet - je to přirozený běh) asi bych se bál, že tu dřinu, kterou občas práce na textu přináší, obejdu symbolikou a různými obrazy. Můj vnitřní pocit je takový, že se pokouším věci vsadit do určitého příběhu, který je sice nový (slovními výrazy - nový dějem si říct netroufám), ale je průzračnější. Zase bych se musel vrátit na začátek. Je dobře, že každý dělá něco jiného a důležité je, abychom se nešidili.

Hodně často jsem přemýšlel, proč se mi líbí písně skupiny "Kryštof", když jsou taky vlastně plné symbolů...Jenže ony ty symboly tam mají svou náladu a vyzařují na mne krásu slova a jazyka. A když se to všechno prošije tou hudbou, vyjde z toho ta potřeba se textem zabývat -alespoň u mne to tak bylo. Neříkám, že všechno pochopím, ale zůstane při nejmenším nálada, radost z hudby a slov. Ke všemu jsou právě u těchto písní ty rýmy pravidelně poskládané, což té líbivosti taky napomáhá. To třeba u P. Muka mi přijde jeho textařství jako umělé trápení, kde se musí při psaní ptát sám sebe, jestli tomu rozumí.

Tož tak. Někdo chce příběh a průzračnost, aby se snadněji dostal do děje a někdo je alchymistou a jde na dřeň fantasie. Snažíme se hledat a každý má v sobě ten majáček oznamující: "pozor, to už jsem někde slyšel!" Když nám ty majáčky znějí, měli bychom si dvakrát rozmyslet, jestli nevyplujeme ještě jednou. Ale i tohle je relativní:)
Nejsem žádný kritik, ani extra textař, tak to ber jen jako výplod, názor. Měj se a dík. Kuba
Kuba Horák
 

kosmonaut

Příspěvekod kosmonaut » 22. 2. 2004, 05:41

Take jsem rad, ze debata se rozjizdi a bylo by dobre, aby se takove rozmluvili uskutecnili, ke kazdemu textu, ale to asi zalezi na autorech, aby se nachvili promenili na kritiky a nejen cekali, co jim nekdo rekne na jejich text, ale sami rozjeli ostatni autory ( a ty pak na oplatku je:)
Jestli jsem to dobre pochopil tak ty si stal u zrodu teto dilny, nebo ne? Pokud ano tak smekam, myslim, ze je to opravdu skvely napad.

Mam bohuzel, strasne malo casu, protoze zachvili odjizdim na tyden pryc, z dosahu internetu, ale pak se urcite dostavim a zkusim navazat na veci, ktere jsem zde zacal:)A urcite se vyjadrim k tvym radkum.S heslem:"at dilnicka zkveta a je porad o cem psat" se zatim odmlcuji...jede mi vlak nebo spis raketa:)
Uživatelský avatar
kosmonaut
 
Příspěvky: 363
Registrován: 16. 2. 2004, 22:29

...

Příspěvekod Kuba Horák » 23. 2. 2004, 23:51

Chci jen stručně poděkovat za ta kladná o vzniku dílny. Nechci, aby to znělo falešnou skromností, ale já bych tu dílnu asi nikdy nedal dohromady. Za prvé na to nemám technicky (Ruda Milota) a za druhé se pod to podepsal svou chutí, časem a svým jménem Slávek Janoušek - vzal to pod svá křídla a zajímá se, což je moc důležité. Já měl před rokem nápad a usiloval jsem, ale to by samotné nestačilo. Je fakt, že jsem moc rád, že se dílna zrodila a že mám tu čest pomáhat jí rozjíždět se. Je to i o lidech, o slučování se a hledání společného...Zmínka o dílně padla poprvé na stránkách V. Redla, kde jsem se ptal, zda-li něco podobného neexistuje a Vlasta napsal cosi ve smyslu: "A proč si to neudělat?" Takže ani u té myšlenky na tvorbu jsem nebyl první. Ach jo:) Potom se do toho pouštěl kamarád a dobrý člověk Peter Vargovčík, ale časově to nemohl zvládat. A tak je to tu až teď. Nějaká ta propagace po webech proběhla a vypadá to dobře. Co víc na začátek..
Těším se na debaty. Kuba
Kuba Horák
 

...

Příspěvekod kosmonaut » 9. 3. 2004, 01:53

Díky za informace o dílně. Tady je moje odpověď na tvoje řádky. Z kosmických dálek jsem se vrátil živý a zdráví tak zasedám k počítači a jdu zas uvažovat o psaní textů:)

Psal si o dřině, kterou práce na podobných textech přináší. Můžu tě ubezpečit, že dřina to není, zkus prostě nebýt úplně spokojený hned s tím prvním, co tě napadne. Někdy se mi stane, že až po určité době objevím opravdový nebo nový smysl mnou napsaných obrazů, není to důkazem, že jsem to předtím odbyl, jen mě text dokázal, že má opravdu víc rovin a jak se vyvíjím já i on mě dokáže překvapit svým vnitřním vývojem, v praxi to znamená, že se mi nikdy neoposlouchá a to u jednoduchých věcí hrozí. Už mě prostě nedokážou ničím novým dostat a ztrátí se v řece času.

V jednoduchosti to není spíš v přímočarosti, která dokáže také uchvátit (někdy možná víc než krásné obrazy). Takže by tvůj příměr mohl být : cesta k přimočarosti je složitá (vím už to tak hezky nezní:) To je možná můj problém, který vidíš, přistupnost mých textů k někomu jinému než ke mně.

Ještě jsem chtěl říct, že nikdy jsem dlouho neležel v jednou textu, pokud se ztrácím na chvilku jej odložím a čekám až přijde znovu ten pravý čas. Takový odstup je dobrý.
Ale většinou to při skládání vypadá tak, že během chvilky na papír napíší proud myšlenek a obrazů, které vystihují mou náladu a dávájí dohromady nápad, který je (ale nemusí být) na začátku. Pak o tom znovu přemýšlím, vyškrtávám, hledám( zbavuji se zbytečností….tak, a, tedy atd. ) , v té době mně už zní v hlavě melodie, zasednu ke kytaře, vypilovávám doústzústven (formalitky:) ……zkrátka nic těžkého nebo dlouhočasového ani náznak nějaké námahy, protože asi nejdůležitější je ten proud myšlenek, daný okamžikem, na začátku, se kterým se pracuje dál.
Píšu sice o jednotlivých věcech složitě, ale není to tak, že by to byl můj pracovní postup, prostě mě to tak napadá(dovysvětlivka mé první odpovědi zde).



Psal si o kapele Kryštof. Když si odmyslím od nich ten humbuk, který je kolem R. Krajča a fakt, že k ostatním ve stejných vodách popu přistupují jako, že jsou něco umělečtějšího přitom čpí stejným pachem (opravdu nejsou nějakým undergroundovým popem) a také jejich velmi unylou muziku, musím říct, že ze začátku jsem měl pocit, že svými texty budou stát zato. Říkal jsem si,že konečně, o něčem, co vychází z rádia budu moct třeba i za přemýšlet. Bohužel to že se to později nepovedlo, nemusí znamenat, že se kluci asi nebudou dál snažit viset na obrázku v dívčích pokojích. Především ten počáteční dojem byl vytvořen tou první písní Lolita(krk bych za to nedal, ale myslím si, že ti taky vytanula na mysl:) proto se dál budu odkazovat na ni. Četl jsem si ten text teď znovu a v zásadě se mi potvrzuje to, co mi je jasné trochu z dřívějška. To proč tak zapůsobila je tím, že je o lásce nebo potřebě milovat, prostě o tom, co každý prožil-prožívá, je to platné bezrozdílu i ten největší mrzout někoho někdy miloval. Symboly jsou jasně podřízené tomu to sdělení, proto jsou též přístupné, i když především v druhé sloce laciné i naivní (na slovo buben „krásný „ rým… první červen, když je duben…levné, ale je to všemi prominuté, protože je to milé) To vše doplněné adekvátní muzikou a umocněné tklivými smyčci, kdo by odolal nakoupit si pár symbolů v tomto obchodě a doma se jimi těšit… Ne teď si z toho dělám trošku srandu:), ale v zásadě je to tak.
A ten to model je ve všech jejich singlových písních Obchodník s deštěm…atd.

Protože nechci aby ti, co čtou mé texty nebo poslouchají mou hudbu, nebrali symboly z podobného obchodu, snažím se na ně nezapůsobit tak podbízivě-prvoplánově, v praxi krachuji a obchody nejdou tak jak by mohli, ale za své zboží se můžu postavit. V textu Bufet V jsem se vyhnul veškerému vysvětlení symbolů láskou….něco na způsob on ji miluje tak je to jasný…..ne to opravdu ne. Zhoršila se přístupnost pro to, že už ne každý člověk se ztotožní s myšlenkou(potažmo symboly), že vesmír je pro mou odpoutanou mysl stejně lehce dosažitelný stejně jako zaplivaný bufet, kde se denně scházím s přáteli, které nenávidím.


Možná tě i po přečtení napadá, že stejně ale pořád nerozumíš textu Bufetu V, nejsi s ním vůbec ztotožněný. To nevadí,rozhodně si myslím(a snad ty také:) , že tato debata je přínosem. Teď se zase vrhnu na pár komentářů u jiných textů ať se také potkáme u tvého textu.

PS: snad příště bychom mohli konečně definovat slovo symbol, když je tady tak často použité:)
Uživatelský avatar
kosmonaut
 
Příspěvky: 363
Registrován: 16. 2. 2004, 22:29

Příspěvekod Zima » 9. 3. 2004, 23:24

Si kluci pisete dlouhy dopisy nevymenite si radsi emaily :-)
Ne vazne ten text se mi i cimsi libi, snad ne jen tim, ze neni ani prelaskovany ani presmutnely.
Nedokazu si bohuzel predstavit melodii,
ktera by mi to hodila po par poslechnuti do hlavy.
Moc se mi libi to chlemtas mineralku - rohlik v parku jednak pouzivam sloveso chlemtat, piju Hanacku a svagr prodava parky v rohliku.
Tedy pisen ze zivota jaky psychedelika.
Nelibi se mi tam to "Gagarine" treba mu jina melodie da jiny vyznam, kdyz to ctu at je okolo cokoliv slysim Gustava Broma.
Zima
 

...

Příspěvekod kosmonaut » 10. 3. 2004, 01:46

No možná jsem naivní, ale myslel jsem si, že naše debata zaujme i někoho jiného než nás dva:) a měl jsem jsem pravdu, reaguju na tvuj vzkaz. Jsem rad, že ti to taky nepřipadá psychadelické a pozdravuj švagra:)


Je zajímavé, že si naťukl toho Broma, opravdu mi věř, že při poslechu této úderné písně Bufet V na lehce swingující ochestr G. Broma si ani nevzpomeneš:)

A propó.....ta bromovka je ale dobrá, ne?:) taková stylová, dechová a začátek je i planetární..... a tak jestli ti to "zímo" nebude vadit dal bych sem odkazek kde si to kdokoliv může stáhnout... a taky příslušný textík:)

http://mujweb.cz/www/astronaut/


Pocta astronautovi
Jaromír Hnilička / Pavel Pácl
Ostrava, 12.dubna 1961
zpívá Gustav Brom

Celý svět slyšel tu zprávu TASSu,
celý svět zanechal hovoru,
celý svět vyskočil od rozhlasu
a zdvihl pohledy nahoru.

Dobrý den, majore Gagarine
tak jsme se tedy už dočkali
celý svět připil vám rudým vínem
lidé vám ze zdola mávali.

Vyřiďte prosím na Měsíci
vyřiďte mezi hvězdami
co chceme všichni dneska říci
že přijdem brzo za vámi.

Já to tak zazpívat nedovedu,
trémou se třese mi dneska hlas.
Máte prý, majore, dvacet sedum
a svět je mladý podle vás.

Vyřiďte prosím na měsíci
vyřiďte mezi hvězdami
co chceme dneska všichni říci
že brzo přijdem za vámi.

Já to tak zazpívat nedovedu,
trémou se třese mi dneska hlas.
Máte prý, majore, dvacet sedum
a svět je mladý podle vás.
Uživatelský avatar
kosmonaut
 
Příspěvky: 363
Registrován: 16. 2. 2004, 22:29

re

Příspěvekod Pavel Antad » 3. 5. 2005, 16:40

Hmmmm, opravdu zajimava diskuze, ale to by bylo na delsi dobu a ja uz musim bezet. Jsem tu novy. takze se porad jeste rozkoukavam, ale doufam, ze si od textarske dilny neco dobreho vezmu. Kazdy piseme nejak, po tech par dnech do tu jsem, bych asi nazval svuj styl Naivnim, pisu vetsinou prirozene, tak jak mne veci napadaji, protoze moje vrozena lenost mi brani to prepsat jinak :oops:

Ale myslim si, a opravte mne jestli se mylim, ze textovani, basneni a ja nevim co sice vyzaduje talent, ale taky urcoite mnozstvi klasickeho potu, kterho je treba na dobrouseni...

Ackoliv sam hraji na kytaru, mam panickou hruzu skladat hudbu, protoze nevim jak se vyhnout variacim na jakekoliv zname melodie...jak to chlapi ( a Slavku) proboha delate :shock:

Ve vyse zminenych prispevcich jste se zminili o definici symbolu (tedy vlastne nezminili), myslim, ze bychom mohli rozebrat vic veci, napr. kdy je klise jeste snesitelne, jestli se da tolerovat rytmus a pocet slabik, ikdyz to "do huby" proste nesedi atd.

PAvel
Pavel Antad
 
Příspěvky: 44
Registrován: 27. 4. 2005, 00:50


Zpět na Zhudebněná poezie

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

cron