Už letí lán obilí před námi,
kola se točí a šolichají,
tohle není příběh o lásce.
Mezi patníky a výmoly,
mezi skutečnými světy,
propadám náhlé harmonii.
Vzduch se pere s kyslíkem,
zajíc po poli běží,
rámus motoru nikdo nezastaví.
Jsme cestou, jsme svým osudem,
směrováni do svobody,
do oblak, do oblak.
Do oblak
kaja
Krasne jsi vykreslila predstavu, pri cteni se mi zdalo, jako bych tam byl, citil, videl, prozil!