Léto

[Denny]

Když jsi tehdy rozprostřela vlasy
a kolem vonělo léto a tráva
měl jsem oči plné přirovnání

o vodopádech, o liánách, o provazech deště

Jak se správně chápe asi
když všechna ta krása vstává
a v úsměvu má dobrozdání?

na zádech, ve snách, kříčel jsem "ještě!"

Bylo mě málo a měl jsem všeho plnou hlavu
to už se pak nikdy jindy nestalo
asi že už jsem starší a hodně chápu

vzorec vody, pevnost vláken, princip kondenzace

Ale stejně, někdy v tom ještě krásně plavu
něco z toho léta vě mě zůstalo
z velkou chutí potom tápu

přeze schody, podél oken, večer z práce

[zebrovnik]

kdybych mel psat, ze mi nekdo kdy bral slova z ust, tak jsi to byl ty - Denny. To je ma hladina, to je ma prizen, to je muj dech! Kaja

[Pavel Antad]

opravdu muzu. Cert vem pocet slabik a rytmus. Dost dobry.

[Lada]

Mám neodbytný pocit, že musím reagovat, hodně se to totiž pocitově blíží tomu, čemu se i já snažím občas přiblížit. Přesto bych na tvém místě ještě udělala nějaké změny - především ten rým provazy deště / křičel jsem ještě - bojím se, že už je to nerozlučně spjato s jinou písní a musel bys to napsat hodně jinak, nově, abys mohl použít tento starý rým. A občas bych ubrala na patosu - patetická mi třeba připadne sloka "Jak se správně chápe asi když všechna ta krása vstává a v úsměvu má dobrozdání?". Jinak se mi ale líbí právě ta lehkost, jednoduchost a ty poslední řádky slok, které většinou rozšiřují rozměr. Nejkrásnější ze všeho je pro mě ale závěr "s velkou chutí po tom tápu ... přeze schody, podél oken, večer z práce" - to se povedlo...
Ahoj, Lada