nakřáplý hrníček

[Jakub Fišer]

Nejtišším hlasem na světě
daleko tišším
tikotu sypacích hodinek
daleko tišším
vzdouvání panenských ňadýrek
daleko tišším
bolesti deštivých vzpomínek

nejtišším hlasem na světě
je zasténání
nakřáplého hrníčku
do něhož čaj
s láskou vtéká

Tiše pláče

A je k smrti smutná slza
která mu
vráskou stéká

Tiše pláče

[milancholik]

Ahoj. Tak tohle je náádherný!!
Opravdu krásná báseň! Sice bych na konci "vráskou stéká" nahradil něčím čtyřslabičným,ale to je jen vrtoch mladého,nevědomého pisálka..
Jen tak dál..!!!

[Zdenka]

No tedy, to mě dostalo.
Opravdu nádherné veršíky, až se v člověku sevře dušička, když něco takého čte ... moc se mi to líbí.

[zebrovnik]

Trochu na zpusob Skacela Drzim palce pri dalsim psani!

[Denny]

Konečně báseň, skvělý, obrat se zvukem nakřáplého hrníčku... teda!

[zebrovnik]

Vid, me se to take libilo, jak ja rikam, toto mohu-- stejny pocit, jako u Skacel- viz. dym bramborove nate, hori leto......

[Návštěvník]

děkuju Vám, přátelé všem. Možná se povedla proto, že ten můj hrníček opravdu zasténá, když do něj vtéká čaj.
Mějte se moc krásně a děkuju.
kuba

[zebrovnik]

A jsou na nem Kubo ty cerne prasklinky, co se podobaji pavouci siti??