Vzdálené podobnosti

[Aleš Ostrýt]

Vzdálené podobnosti

Taška bez uší, uši neslyší, pořád jsi kamenná,
kámen bez citu, city na kůži, řekni mi jak se mám.

Stoly bez nohou, nohy bolavý, v rádiu zas ňákej cvok,
hrajou do noty, no ty vypadáš, jdu spát, vzbuď mě za rok.

Ref:
Zmáhá mě co bude dál,
co se má stát, to už se stalo,
tak nevím proč bych se bál,
můžu se smát a to není málo.

Na stěně obrazy, obraz na dlani, všechno co musí být,
spala´s do rána, rána bolavá, co chci to si mám vzít.

Panna v koruně, koruna na hlavě, nejvyšší z nejnižších výš,
rub je na líci, líc ti zčervená, skončím až řekneš smíš.

Ref:
Zmáhá mě co bude dál,
co se má stát, to už se stalo,
tak nevím proč bych se bál,
můžu se smát a to není málo.

Ref:
Zmáhá mě co bude dál,
co se má stát, to už je pryč,
tak nevím proč bych se bál,
do těla líh a do ruky bič.