Mám na stehně otisk Tvojich zubů

[Lenka Tichotová]

Tak já sem dneska zkusím hodit něco určitě nedotaženýho, nedomyšlenýho - jen tak úplně první nápad a budu koukat, jestli se mi tu "vykoulí".

Mám na stehně otisk tvojich zubů.
bolí to celkem hodně
Dlaždice v café Imperial
a vína jenom po dně.

Z café jsme vyšli, vína pořídili více
tváří v tvář vichru, jenž sem bouři hnal
a tu jsme zapomněli na dlaždice
A vprostřed černých mraků , vprostřed blesků
a hřmění divadla co končí bez potlesku
uprostřed naděje, uprostřed stesku
Tam vprostřed všeho jsi mě objímal

Mám na stehně otisk tvojich zubů.
Je modrý a nachovou se drsně krášlí.
Bolí to moc a moc -
-že nebudu mít další.

[Denny]

(variace na Lenčinu báseň, vzniklá běhěm kecání přes ICQ. Pro nemaniaky na film, Pornografický vztah je francouzský snímek z roku 2003)


PORNOGRAFICKÝ VZTAH

Cítím tvé zuby ve své noze
ta bolest je skoro sladká
dlaždicí odraz ve výloze
a nastevřená vrátka

Tváří v tvář větru
co mraky hnal
jen ty a já - ve starém svetru
na schodech hotelu Imperial

Kdo by se zlobil, kdo by chtěl více
když bouře smývá pachuť těl
zapomneli jsme na dlazdice
přízrak noci nám odletěl

Cítím tvé zuby ve své noze
ráno se vznáší nad krajem
nebývá lesku bez koroze
zůstává už jen nezájem

[zebrovnik]

Drsnejsi!!

[Lenka Tichotová]

Prodlužovat-neprodlužovat...

Mám na stehně otisk tvojich zubů.
bolí to celkem hodně
Dlaždice v café Imperial
a vína jenom po dně.

Z café jsme vyšli, vína pořídili více
tváří v tvář vichru, jenž sem bouři hnal
a tu jsme zapomněli na dlaždice
A vprostřed černých mraků, vprostřed blesků
a hřmění divadla co končí bez potlesku
uprostřed naděje, uprostřed stesku
uprostřed tmy, uprostřed svítání
vprostřed, co léto jaro vyhání
tam vprostřed ticha, v prostřed svítání
Tam vprostřed všeho jsi mě objímal

Mám na stehně otisk tvojich zubů.
Je modrý a nachovou se drsně krášlí.
Bolí to moc a moc -
-že nebudu mít další.[/i]

[hood]

Mám ve stehně kořen Tvého zubu
bolí to co den, to víc
Znám Tě dobře, z lícu, rubu,
ne z hotelu Imperial
ne z myšlenek co mi kdo dal
Střídmě bych jen konstatoval - znám Tě z podlamp do ulic.


Do knajpy jsme zašli, trochu zlatomoku,
snad i vína krapet dali
A v přehršlelém, dlouhém toku sblížení a jisker v oku
jsme se v hloubi double-shocku ...
... zkrátka ... jaxi objímali
Kde?
Nevím. Střílel bych to z boku.


Mám ve stehně kořen Tvého zubu
..........
Hle! Zub se mění! V tyčinku -
tu špičku má, tam štětinku
Teď vypadá jak ..... no to je jedno
..........
Hle! Už ani stehnem není stehno!
To změnilo tvar v pralinku, barvu v krvinku a pumpou živí ledvinku a ...
DOST! Snad ne navždy, snad jen projednou.

[Lenka Tichotová]

Jojo to se mi moc líbí... jen pokračujte!!!!!

[Trivius]

Drákulova zpověď

Tvé stehno před očima, a kde měl jsem zuby
bolí to celkem hodně
chtěl jsem se opít jako nikdo druhý
a vína jenom po dně.

Došel jsem domů, upil slivovice
tváří v tvář vichru, jenž sem bouři hnal
pak uložil své tělo do truhlice
a vprostřed černých mraků , vprostřed blesků
a hřmění divadla co končí bez potlesku
uprostřed naděje, uprostřed stesku
na hlíně z domoviny znaven usínal.

Máš na stehně otisk mých zubů
co už jen dlažice v hotelu Imperial krášlí
čelist mne bolí, však co bolí víc
- že nemůžu mít další.