Jednou (tak trochu da da)

Denny · Příspěvek od **Denny** » 5. 11. 2006, 10:05

Jednou ráno dám si práci
prostě dřívějc vstanu
kouknu ja si tramvajáci
protahujou tlamu

Jak na sebe cinkaj čile
přes sklo jak se tlemí
nestaraj se o promile
po ránu jsou němí

Po ránu maj jiný strasti
než se týrat chlastem
jako správní otci vlasti
jdou vstříct novým slastem

Příspěvek od **Kuba Horák** » 5. 11. 2006, 14:05

Po první sloce, kde jsou dva tři první řádky pěkné, to jde pro mě trochu dolu. Nevím, jestli to mám brát jako kritiku řidičů tramvají nebo jako moment, detail raního smýšlení člověka... (vím, že je v závorce tak trochu dada) Na obě strany bych to asi potřeboval trochu delší a propracovanější. Zdá se mi, že se tím textem nechceš moc týrat, že to bylo asi narychlo...to takhle próza, s tím by se pan Jaroslav asi pachtil víc!

Denny · Příspěvek od **Denny** » 5. 11. 2006, 14:16

Pán se jmenuje Jaromír a ne Jaroslav (i když od teď asi Jaroslav, soudě dle vzoru Frauenberg) a skutečně to napsal ráno, když ho bolela hlava a konstatoval, že mu strop není moc povědomej. Hele Kosmonaute, a přestaňte se do mě se Sedláčkem navážet.

Petr Sedláček · Příspěvek od **Petr Sedláček** » 6. 11. 2006, 09:34

Co? Kdo? Já? Navážet? Po tom všem, co kdy mezi náma dvěma mohlo bejt???