Textová dílna u Slávka Janouška

Ustlala si v oblázcích
s rozkoší a s kočím
A teď volá, oblá, z cích
ať pro bábu skočím

Vždy když pomník padlým minu
já - půl muslim, polo Žid
váhám, mám-li položit
věnec nebo raděj minu

Přinesl si palouk on domů,
trávu, hlísty, brouky v květině,
mezi nimi spoustu kondomů...
taky jeden rudý květ Ině.

To už Káču nezaskočí:
přede dveřmi je zas kočí.

Kočí nese Káče
dárek ze sekáče.

Káča říká na to: "S kočím
mileráda na to skočím."

A tak kočí s Káčou
vbrzku na to skáčou.

Jsem tu sama prosta tiků
všech okolních prostatiků

Sedm z osmi kolib říká:
Nekrm brynzou kolibříka!

— Vy jste asi s chátrou pila!
   Jste vy ale myš, vy, ...!

— Co jsem zase natropila?

— Rozkousala mi švy!
   Na sýru i na salámu!
   Pomocí nich z NASA lámu,
   co jen jejich myš ví!

— Chi, chi, chi, chi,
   už se smíchy
   celá chlámu!

— Navíc jste mi posnídala
   pochoutkové chipsy,
   mezi nima rovněž ležel
   supertajný čip si!

— Tak to tedy asi byla...
   támhle kočka... či psi!

Zazpívejte si ji se mnou, byť absolutních rýmů je v ní jen pár.
(1. a 3. sloka mají jiný rytmus než 2. a 4., to aby vám ta odrhovačka moc nedrhla v rytmu...)

* * * * * *
Dál já se chci tulit k tý,
kde mám štěstí ulitý,
dál chci do tý ulity,
kde mám ho ulitý.

Kam mě kroky zavanou,
ptáš se mě za vanou.
Věz, nejen v mozku s havanou
mám lásku schovanou.

* * * * * *
Těším se do tý ulity,
kde mám štěstí ulitý,
těším se do tvý ulity,
tam mám ho ulitý.

A tak chci znát vůli té,
kde mám ho ulité,
radš chce-li kouřit havanu,
či raděj hulí thé.

* * * * * *

Malá snůška slovních hříček
s erotickým nábojem,
pro tenistu je jak míček
a pro koně nápojem.

(Text na nápěv Rolničky, rolničky...)

* * * * * * *

Dříve než bych snul,
rád bych zasunul
u dvojek či u jedniček
nebo zas u nul.

Heslo pro vstup v sluj,
by řekla: „Tak sluj!“,
zapomněl jsem, ztratil klíče,
utrum má ten můj.

Zorat pole tím
vroucným objetím,
slíbí-li mi do svítání,
rád k ní poletím.

Klíče pro tu sluj,
aby řekla: „Vpluj!“,
už jsem našel, co mi brání,
zas mě lásko zuj!

Trvalá vada charakteru
Ničema je ničema
I když zvoní klíčema

Přijímač
Raz-dva raz-dva raz-dva raz-dva
Jde mi to jak psovi pastva

Zručný duchovní
Chcel by som takého popa měti
co by si ornát šil po paměti
(Že to jde, vůbec jsem netušil
vždycky jsem jen podle netu šil)

Franta násilník
Když ho trápí holka z Řeže
Napřed pláče, pak ji zřeže
V tklivých tónech tone Řež
už toho nech, to neřeš

Omlouvám se Danielo, ale tohle moc kvalitní absolutní rým není ani v jednom případě Snad ten první má pěknou myšlenku, ale do absolutna mu ještě chybí. Raz-Dva a pastva je úplně mimo, popa-měti je absolutní rým, ale cesta k němu mě přijde násilná (šlo by to i česky, bez slovenštiny), Násilný Franta je opět moc složitá konstrukce na to jeden absolutní rým. Promiň, že jsem kritický.

Ahoj Denny. Dik za reakci a omlouvam se, jestli jsem urazila Tvuj umelecky jemnocit.

Ten prvni samozrejme do kategorie absolutnich nepatri, svezl se se zbytkem pac se mi nechtelo resit, kam s nim. Co se tyka tech ostatnich, na svoji obranu mohu uvest jen tradicni "mne to ve ctyri rano prislo vtipne" :-)

PS: Napresrok te k nam zvu na peceni pernicku :-)

Dobrá, já přijedu, Stutgart, že jo?

Tak to si pletes, ja varim nad kahanem, ne na lince z umakartu

Nicmene pernicky jsem letos pekla ve meste znicenem destem, a hadam priste budu zas - takze zadne vymluvy, ze je to daleko. Predem slibuji, ze kdyby ses snad nad sto padesatym sedmym pernikem necemu zasmal, nikomu to neprozradim

Dva rýmy inspirované Španělskými schody:

"Zase to hovado" bručí Napoleon.
"Patří Jehova dobru či na pole on"?
Jakmile dobručí,
dostane obručí.

Povídka je tklivá a lechtivá,
autorka ošklivá ale chtivá.