Létací...

[Michal Vaněk]

Létací…

Občas se v noci projdu
po pražské Ruzyni
bourám zeď od Pink floydů
kousek za předsíní…

Ve spánku totiž brázdím mraky
v Boingu nebo Tupoljevu
nedbám na strach a na rozpaky
sídlící v mém básnickém střevu

Pak jed si do ran vleji
bytí a nebytí
pták co ho po ranveji
chytají do sítí…

Létat to přeci není snadné
když i ta křídla máte cizí…
Co když to selže a pak spadne?
A pak ty štáby televizí
…slétnou se jako hejna supů…

Rf: Vznášet se nad krajinou
kolem vás mraky plynou
snít si a prostorem plout
na špatné zapomenout…

Letušce paní Lence
dal bych sto krásných jmen
pak bych i turbulence
přežil bez zjevných změn

Hladce se přistává jen ve snu
navíc mě k zemi cosi váže
když dmu se pýchou rychle klesnu
má duše létat nedokáže…

[Michal Vaněk]

Dlouho jsem tu nebyl...chtěl jsem napsat trochu odlehčenou píseň a moc mi to nešlo...nakonec se to nějak podařilo...snad...nevím...

[Kuba Horák]

Mně se to líbí. Možná by to na mě působilo ještě líp v hovorové češtině, ale to vzhledem k některým rýmům není dost dobře možné a neni to tak důležité. A právě rýmy jsou tady podle mě moc pěkný a přitom ne mimo obsah. Refrén je sice jednoduchej, ale tak nějak mi tam pasuje a originálních rýmů si užiju jako posluchač dost ve slokách. Poslední dvě sloky a hlavně ta uplně poslední mi přijdou tak trochu dopisované, aby už píseň byla a nedosahují urovně těch před refrénem. Alespoň já to tak cítím. A to i přesto, že Lence - turbulence je dobrá trefa. Na těch posledních slokách bych buď ještě zamakal nebo je vypustil. Podle mě by stačilo pro to sdělení znovu zopakovat refrén. k

[Jarda Síbrt]

Tenhle text je pro mě takové osvěžení. Moc se mi líbí.

Jediné místečko, kde mi to trochu zadrhlo je: Letušce paní Lence. Přijde mi to takové kostrbaté, škrobené, příliš společenské do takového létacího textu. I kdyby tam mělo být třeba nejbanálnější: Krásné letušce Lence, přišlo by mi to lepší.

Jinak super.