Textová dílna u Slávka Janouška

tvé tělo je krajina
na kterou se zapomíná
nesnesitelně
tvé oči jsou hladina
tonoucího objímá
nesnesitelně

jak holé paže v noci
co chytají mě a nutí
jít po zmrzlé řece
pro výkřik labutí
a vůbec nic mě nemrzí
a praskot kry ty ptáky vyplaší
vyplázlý jazyk je drzý

ještě jsem drzý

na břehu nechal jsem kabát
cigarety zápalky
a na klopě límce
vůni
té tvé fialky

tvůj dech je gilotina
hebkou sílu tvůj stín má
nesnesitelně
tvůj smích je jak květina
s půlnocí se protíná
nesnesitelně

jak holé paže v noci…

Ahoj...moc se mi líbí rým nutí x labutí samozřejmě v celém kontextu těch vět...každopádně co následuje po větě pro výkřik labutí až k větě tvůj dech je gilotina...je z mého názoru úplně mimo...když si písňový text přečtu bez níže uvedených slov dává mi daleko větší smysl...ale je to jen můj osobní názor tak doufám že se neurazíš...

a vůbec nic mě nemrzí
a praskot kry ty ptáky vyplaší
vyplázlý jazyk je drzý

ještě jsem drzý

na břehu nechal jsem kabát
cigarety zápalky
a na klopě límce
vůni
té tvé fialky

nazdar karle,jsem již sirotek.dekuji za odezvu,vyborný postřeh,mám svůj názor,a i když nemusím mít pravdu, chci abych byl respektován, budu volit z

chard píše:nazdar karle,jsem již sirotek.dekuji za odezvu,vyborný postřeh,mám svůj názor,a i když nemusím mít pravdu, chci abych byl respektován, budu volit z

za odezvu nemáš zač...