Křižník
Pne se ve mně plachta lodi,
co vyslal otec v cizí zem,
jsem koráb plný jasu
a tříska v patě země jsem.
Kdo ví, kam se můj křižník stočí,
kormidlo se mi z rukou vysmeká,
k spočinutí nalézt ostrov
a mávat jemu z daleka.
Objímat domorodce tmavé kůže,
pít nektar květů tamních žil,
ty taje neznámého místa,
tu vzácnost, již člověk obnažil.
Křižník
Re: Křižník
Histroizující téma i styl, proč ne. Tohle by mohla být klidně i nějaká pirátská píseň.