růže

[Jakub Fišer]

Růže

Kupuji květiny
pro oči květinářky.

Voňavé maliny
v bělostné rozhalence
jak stvořená pro milence
když váže bez přetvářky
povadlé růže

„A co dáme k nim?“

Snad chmýří
vaší kůže
s dotykem kopretin
za hlasu smíchu
jež míří
do městské aleje

Jak svádí k hříchu
ta průsvitná rozhalenka
v níž vaše podprsenka
sotva se ukryje!

Dva kopce ve stráni
ku kterým vesluji
ústa roztoužená
dříve než vdechnou
vyznání..

Slova jsou pěna…

„Ne, děkuji
je to všechno.“

Proč plýtvat pěnou
uslintanou?

„Nashledanou.“

Jsou ústa oněmělá
pohárem jež přetéká
je smutně osamělá
se světlehnědou pihou
nehledá člověka
v citech je ztracená
a maskuje se knihou
když nahá ramena
nestudí od vánku
Napsal bych vám říkanku
o lásce skřivánků
za podzimu

když potichu u svíčky
klepou zimu

anebo snad básničku
o Popelčině střevíčku
kterakže je nalezen?

Jste opuštěná?
Já opuštěn.

Ticho odpovídá tichu
a pokorně se sklání
pohár ku kalichu.

Jen bloudění a zdání
sám sobě nezmizím
v ulicích bez cíle
s pažemi rozpřaženými
svůj kalich nabízím
potkávám nechápavé obličeje
břichaté unylé
mravopočestné farizeje
s manželkami svými
a nadutými peněženkami
všichni spolu
a všichni sami.

Jak granátu zaskřípění
vržou tramvaje.

„Jeden lístek
někam doprostřed.“

„Ale nikdo tu není
a musí vás bejt pět
jinak se nehraje.“

„Jo a promítač spí…!“

A dívat na vás se smí?

Zašeptám do spánku
do vlasů z heřmánku
zbytečnou otázku
proč ptát se na lásku
když už znáš odpověď
ať odhalí svítání
že na tvou bílou pleť
napsal jsem vyznání
až spěna z koupele
ty verše na těle
jak mám tě strašně rád
rozmázne
zakřičíš z jitra
vězněná vanou

Ty blázne!!!
Tys nemoh v noci spát?

„Já přijdu zítra.“

„Tak nashledanou.“

Mé růže
symbol něhy
mezi břehy
něžně plují
kol prázdných nadějí
těch co se nesmějí
co se nemilují…

[Kuba Horák]

Kubo, já nevím čím to je. Jsem strašně líný čtenář a kdykoli vidím něco takhle dlouhého, tak to raděj nechám být, ale to nebyl případ tvé básně. Mně se to prostě líbí a jak jsem si tak četl, říkal jsem si, že to je to ono.

[Jakub Fišer]

Ahoj Kubo.Tak to jsme dva líní Kubové, mam to podobně, co se týče dlouhých textů. Nevěřil bys jak někdy zkracuju a zkracuju, když vybíram poezii, kterou si přečtu. Měj se hezky a dík.