Včera budu mávat (poslední text Arnoštovi)

[DOKY]

Něco se dá vidět zezadu, něco vědět dopředu .....



Dneska jsem spal,
zítra jsem vstal
a včera budu mávat.

Má hlava už ti nestačí.

Jsi jiná.
Jsi jiná než-li věci známé,
pramenem dravé řeky hravé,
jsi jinačí.



Dneska jsem svět,
zítra jsem zpět
a včera jsem byl oním.

Můj jazyk už ti nestačí.

Jsi jiná.
Jsi jiná než-li věci známé,
vklíněná v klíně dlaní líně,
jsi jinačí.



Dneska jsem chtěl,
zítra jsem směl
a včera budu mávat.

Můj pátek už ti nestačí.

Jsi jiná.
Jsi jiná než-li věci známé,
úsměvem moře v louži kouře,
jsi jinačí.



Dneska jsem svět,
zítra jsem zpět
a včera jsem byl ámen.

Můj stav už ti dnes nestačí.

Jsi jiná.
Jsi jiná než-li moje žena,
voňavá pěna - letní změna,
jsi jinačí.

---

(- mluvené slovo -)
Mám však rád zimu,
v její bráně,
koupím svým dětem krásné sáně.

---

Denska jsem spal,
zítra jsem vstal,
včera ti budu mávat. . .

[Mirek Pátek]

Doktore, třetí sloce nerozumim.

[Arnošt Frauenberg]

Ahoj Doky, asi bych měl reagovat. No, pokud by měl být zrovna tenhle text poslední, pak bych řekl, že je to škoda. Můj názor je takový, že je to zatím nejlepší, co jsem od tebe četl. Je to docela příjemná pocitovka, málo slov, nic zbytečného.... Jen to mluvené slovo, to bych řekl, je tam z mého pohledu navíc, já bych ho vypustil, nebo přepsal, protože "sáně" se mi tam vůbec, ale vůbec nehodí. Tož měj se fajn a vážně, tohle se mi líbí.